Společná praxe laskavosti a všímavosti od sebe ven a zpět
Jaké by to bylo, kdyby vám někdo dokázal naslouchat celým svým bytím? Nešel po jemu vlastním navyklém způsobu mentálního uchopování a třídění, ale otevřel se vnímání, jak s ním rezonují vaše emoce, jak vnitřním smyslem reaguje jeho tělo, jaké obrazy nebo slova spontánně vyvstávají na horizontu jeho pozornosti?
Jaké by to bylo sejít se s druhými v takovém prostoru jemné všímavosti, v prostoru soucitu i autonomie, v němž vše je přijímáno tak, jak se to vyjevuje? Kde pozorností zůstáváme stejně tak u sebe jako u druhého, který sdílí, a tedy se po něm nevrháme s radami, s potřebou svézt tok toho, co se děje k něčemu pro nás známému a vysvětlit mu, co má za problém, vyřešit mu ho nebo jakkoli interpretovat a hodnotit, nebo převést pozornost k sobě, nebo se rozbít o jeho emoční příboj?
Možná by to mohl být prostor nového vidění sebe, neboť víc přítomné pozornosti v kruhu, přináší více vědomí, v němž se otevírají dveře, o kterých jsme netušili. Za předpokladu, že sami sebe přestaneme brát jako zvyk a na nuance svého prožívání lepit ohrané nálepky. Může to být ohromné dobrodružství dopřát si takový luxus: čas a prostor a podporu.
Možná by to mohl být prostor hlubokého vzájemného uctění toho, co sami u sebe máme potíž zachytit, protože to nebylo vyslyšeno, uznáno, přijato. Pocit, myšlenka, přesvědčení a jeho odraz v těle, který se musel ukrýt před našim vědomím, protože nebyl „schválen“ někým důležitým v našem životě, a od té doby opakovaně především námi samými. Ale který někde na pozadí jen převléká kabátky v mnoha podobných situacích našeho života, a ať už vytáhneme jakoukoli historku, vykukuje nám zpoza ramen?
Možná by to mohl být prostor i docela lehký a hravý, když se pozvedne energie v kruhu a velkoryse zahrneme do našeho společného pole vše, co se bude chtít ukázat. Možná součástí toho bude chuť se spolu smát smíchem uvolnění a rozpoznání, že vše je všech.. Já jsem ty a ty jsi já – a zároveň má zkušenost je ojedinělým střípkem pestré mozaiky stvoření.
Komunikovat takovým způsobem může být tak křehké jako paličkovat společně tu nejjemnější krajku unikátního momentu setkání. A stejně tak krásné.
Chce to trénink… a chce to i zvídavost a chuť nezapomínat také na hravost, kterou do toho můžeme vnést. Chcete se přidat?
Setkání by mohla probíhat následovně:
– Vyladění se na sebe v pohybu či bez, jak si kdo přeje, se záměrem ukotvit se v těle a v aktuálním prožívání, možná i v opatrném kontaktu a interakci
– Krátké sdílení toho, co je pro nás aktuální
– Představení principů komunikace, které pro náš záměr budou podporující
– Asi hodina spontánního sdílení a hlubokého naslouchání v kruhu, tak jak se samo bude vyjevovat a přinášet
– Opětovné ukotvení celého zážitku v těle, někdy v jednoduché tvorbě – otisku, který nám pomůže integrovat a zachytit novou sebezkušenost
– Krátké sdílení toho, co je pro nás aktuální
– Představení principů komunikace, které pro náš záměr budou podporující
– Asi hodina spontánního sdílení a hlubokého naslouchání v kruhu, tak jak se samo bude vyjevovat a přinášet
– Opětovné ukotvení celého zážitku v těle, někdy v jednoduché tvorbě – otisku, který nám pomůže integrovat a zachytit novou sebezkušenost
Prosím, přihlašujte se ideálně nejpoději 3 dny předem na vesvemzivlu@gmail.com
Případně se ptejte, co vás zajímá:
tel.774 983 521
Případně se ptejte, co vás zajímá:
tel.774 983 521
Příspěvek na realizaci společné praxe je 250 Kč.
Těším se na společné objevování nového způsobu spolubytí
Katka Fojtíková
(dramaterapeutka, arteterapeutka, kraniosakrální terapeutka a ekoterapeutka)
Léčivé naslouchání s Kateřinou Fojtíkovou ≈ Středa 25. listopadu a pondělí 7. prosince 2020 ≈ od 17:30 do 19:30 hod.